Vážené dámy, vážení pánové,
jako každý rok s příchodem nového roku posílám aktuální informace z veterinární oblasti pro státní správu myslivosti a uživatele honiteb v Kraji Vysočina. Budu se věnovat třem tématům, tj. nákazové situaci, nové MKZ pro rok 2024 a krátce zmíním aktuální nebezpečí zvané Hepatitida E.
Nákazová situace
Z aktuálních nákaz, které jsou spojovány hlavně se zimními měsíci je potřeba zmínit ptačí chřipku (HPAI). Její aktuálně nejčastější sérotyp H5N1 se sezónnosti stále více vymyká a šíří se i v teplejších období roku. Je také velmi blízký savcům a tak nelze vyloučit jeho přenos na člověka. V Evropě byla infekce tímto původcem v roce 2023 spojována s např. s úhyny masožravců, jako jsou lišky a norci, a to dokonce i ve farmových chovech. V našem kraji jsme v první polovině tohoto roku měli pouze několik ohnisek v malochovech drůbeže a v porovnání s ostatními postiženými kraji ČR jsme na tom byli lépe. Zajímavostí je, že se v ČR objevily případy většího hynutí na chřipku u netradičních druhů volně žijících ptáků, jako např. racků a sokolů. Při nálezech v přírodě 3 a více kusů uhynulých ptáků kontaktujte KVS, která kadávery odešle k vyšetření do laboratoře a zajistí další postup.
U ptačí chřipky je znalost aktuální nákazové situace u ptáků v přírodě v dané oblasti důležitá pro ochranu chovů domácí drůbeže, nákazu v přírodě totiž nelze úplně eradikovat. Trochu jinak je tomu u afrického moru prasat (AMP). Monitoring původce v prostředí je také důležitý při ochraně chovů domácích prasat, ale kromě toho je základem pro včasné odhalení a likvidaci nákazy na velkých územích. V Evropě jsou zatím pouze 3 země, kterým se to ve volnosti podařilo, v 80. letech Španělsko a v tomto tisíciletí ČR (znovu infikovaná v roce 2022) a Belgie. V těchto dvou zemích se také podařilo ochránit chovy domácích prasat, které zůstaly nákazy prosté. Aktuální situace v Evropě není dobrá, kromě postižených zemí na sever od ČR (dlouhodobě Baltské státy, Polsko a Německo a v tomto roce nově Švédsko) se situace rychle zhoršuje na jih od ČR, které jsou pro Čechy často dovolenkovými destinacemi. Mezi postižené země paří Itálie, Řecko, a kromě Slovinska už všechny Balkánské země. Při cestách do zemí s výskytem AMP je zakázáno do ČR vozit mimo jiné také zvěřinu z černé zvěře, včetně výrobků a neošetřené trofeje.
AMP je celoevropským problémem a pro zajištění efektivity přijímaných opatření je přístup členských zemí potřeba koordinovat. O to se snaží Evropská komise, která také schvaluje opatření přijímaná v zemích s výskytem. Posledním dokumentem, který preventivní i ozdravovací opatření k AMP sumarizuje je OZNÁMENÍ KOMISE – pokyny týkající se prevence, tlumení a eradikace afrického moru prasat v Unii. Je veřejně přístupné i v češtině na odkazu EUR-Lex - 52023XC01504 - CS - EUR-Lex (europa.eu) a kdo má o problematiku zájem může si dokument prostudovat. Myslivců se týká hlavně kapitola III. - VOLNĚ ŽIJÍCÍ PRASATA. Není překvapivé, žeza nejvlivnější rizikový faktor pro výskyt afrického moru prasat u divokých prasat je jejich hustota. Preventivní opatření ke snížení a stabilizaci populací volně žijících prasat jsou prospěšná jak z hlediska snížení pravděpodobnosti vystavení populace africkému moru prasat, tak z hlediska snížení úsilí potřebného pro případná mimořádná opatření (tj. menší počet odstraněných těl zvířat, větší pravděpodobnost likvidace nákazy), pokud by k zavlečení afrického moru prasat došlo. Pro kontrolu dynamiky populace je potřeba věnovat pozornost vnadění, které by nemělo představovat zdroj krmení volně žijících prasat pro udržení jejich populace (např. v zimě). Bylo potvrzeno, že takto krmené bachyně jsou schopné porodit a odchovat od dost větší počet selat, která je pak nutné ulovit. Nově se do pokynů dostala problematika vytváření tzv. „bílých pásem“ která slouží jako nárazníková pásma kolem pásem infekce ke zpomalení šíření AMP do nových oblastí. Ta by měla být nejlépe úplně bez prasat a měla by se tam uplatňovat různá opatření (např. oplocení, výrazná a rychlá depopulace volně žijících prasat odstřelem i odchytem atd.). Myslivci (lovci) by měli být ve všech členských státech řádně proškoleni, pokud jde o rizika související s AMP a osvědčené postupy v případě nálezu mrtvých volně žijících prasat nebo jakéhokoli jiného případu podezření na AMP. Přestože se už několik let v Evropě pracuje na vývoji bezpečné vakcíny proti AMP podávané divokým prasatům v návnadách, tak zatím nedošlo k výraznějšímu pokroku, který by umožnil její rutinní využití jako tomu bylo např. u klasického motu prasat nebo u vztekliny. Tuto problematiku pokyny v kapitole prevence zatím vůbec neřeší.
Pokyny také v souladu se stávající evropskou legislativou stanovují že členské státy EU by měly předložit a uvést do praxe dlouhodobý přístup k hospodaření s volně žijícími prasaty na základě národních akčních plánů. Národní akční plán České republiky pro volně žijící prasata za účelem zabránění šíření afrického moru prasat v Evropské unii byl zpracován MZE ve spolupráci se SVS a byl zaslán do Bruselu v listopadu tohoto roku. Dokument zatím není veřejně přístupný, ale pro uvedení do praxe bude nutné s ním uživatele honiteb co nejdříve seznámit. V plánu se jako podpora uživatelů honiteb pro zvýšení biosecurity během lovu a ošetření ulovených kusů zvěře při uvádění do oběhu předpokládá mimo jiné ivybudování jednoho sběrného místa pro zvěřinu v každé honitbě. Za krok správným směrem lze také považovat podporu lokálního trhu s ulovenou zvěří a produkty ze zvěřiny. Hlavním nástrojem pro podporu zvýšení lokálního objemu obchodu se zvěřinou a zvěřinovými produkty by mělo být budování sítě lokálních bouráren a distribučních míst pro obchod se zvěřinou. Zůstává otázkou jak bude možné tyto aktivity financovat. AMP se musí stát věcí nejen chovatelů a myslivců, ale i celé veřejnosti a tomu se musí přizpůsobit i osvětová činnost. Materiály k AMP jsou veřejně přístupné např. na stránkách SVS https://www.svscr.cz/zdravi-zvirat/africky-mor-prasat-amp/ a různé letáky a samolepky si můžete vyzvednout i přímo na pracovištích KVS. Větší důraz musí být kladen na vyšší využití sociálních sítí a elektronických médií. Důležitou součástí stále zůstává pořádání kontaktních setkání a seminářů s lokálními lovci, které lze v roce 2024 zorganizovat přímo v našem kraji, bude-li zájem.
MKZ 2023/2024
V minulém týdnu byla zveřejněna Metodika kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace na rok 2024, která se dotýká i činnosti myslivců.
MKZ stanoví odlišné vzorkování divokých prasat podle nákazové situace v pásmech a na ostatním území ČR. V ČR stále platí souběžně několik mimořádných veterinárních opatření (MVO) - celostátní MVO a MVO vyhlášená v oblasti s výskytem AMP na severu. Situace tam od jara 2023 zůstává stabilní a nebylo nutné přistoupit k rozšíření pásem, tzn. že nákaza se z dané oblasti zatím dále nešíří. Celkem bylo v roce 2023 u prasat divokých potvrzeno 56 pozitivních případů AMP (55 ks – Frýdlantsko a 1 ks – Českolipsko). Pásma zasahují do 2 krajů – Libereckého a Středočeského. V postižených oblastech se kromě nálezného za dodání vzorků proplácí podle MKZ i zástřelné, od ledna dojde k ujednocení sazby mezi nálezným a zástřelným v pásmu II (s infekcí u divočáků) na 2000 Kč, v pásmu I (kolem pásma II) se bude vyplácet částka 1000 Kč.
MKZ stanoví povinnost vyšetření všech uhynulých divokých prasat. Všechny nálezy nahlaste na KVS, nálezci bude vyplaceno nálezné za dodání vzorku ve výši 2000 Kč. V tomto roce bylo zatím odevzdáno a vyšetřeno necelých 100 ks (2/3 uhynulých a 1/3 sražených) divokých prasat, všechna vyšetření byla negativní. AMP monitorujeme současně i v chovech prasat, u uhynulých prasat a prasnic, které v průběhu březosti zmetaly. V tomto roce jsme provedli přes 600 laboratorních vyšetření v téměř 50 chovech prasat v kraji a všechna byla negativní. Podotýkám, že nákazová situace s klasickým morem prasat je na rozdíl od AMP příznivá, a tak už od ledna 2023 byla zrušena povinnost dodávat barvu ze střelených k vyšetření na tuto nákazu.
V MKZ zůstalo hrazené laboratorní vyšetření prasat divokých na svalovce (Trichinella spiralis) trávicí metodou prováděnou ve Státních veterinárních ústavech (SVÚ) u všech ulovených divokých prasat, tedy i těch určených pro osobní spotřebu lovce. Vyšetření si lze zařídit i tradiční kompresní metodou ve schválených laboratořích soukromých veterinářů, tady se ovšem vyšetření podle MKZ nehradí. V ČR nebyl parazit ve zvěřině prokázán už několik let, ovšem jinak je tomu u dovezených kusů z okolních zemí. Po vyšetřeních v laboratořích SVÚ byl u několika kusů dovezených do zvěřinových závodů v ČR v posledních dvou letech parazit potvrzen. Jednalo se o dodávku zvěřiny z Polska a nedávno i z Německa kde se parazit našel u divočáka, který byl součástí zásilky 62 kusů dovezených do zvěřinového závodu na Karlovarsku. Jeho tělo bylo zlikvidováno v asanačním podniku. Trichinelóza je v Evropě stále aktuální parazitózou a Státní veterinární správa (SVS) při této příležitosti připomíná povinnost vyšetřovat všechnu ulovenou i dovezenou černou zvěř na výskyt trichinel. Doporučuji pamatovat i na zajištění vyšetření zvěřiny z méně tradičních druhů, které lze konzumovat jako např. medvěda, jezevce, bobra nebo nutrii. V těchto případech si cenu za vyšetření hradí střelec.
V lednu také zahájíme výkup lišek a psíků mývalovitých na monitoring vztekliny Také vzteklina je nebezpečnou zoonózo, která se v Evropě stále vyskytuje, a do některých oblastí se dokonce znovu vrací. K monitoring tedy přistupujte odpovědně a nedodávejte více než 2 ks lišek z jedné honitby. Aby byl monitoring efektivní je důležité pokrýt vyšetřením co nejvíce katastrů území kraje. Sledujte informace z pracovišť KVS v jednotlivých okresech, datu zahájení a ukončení výkupu se může lišit. U lišek a psíků zůstává výše zástřelného nezměněná, tj. 380 Kč za dodaný kus.
Nezapomínejte na tularemii, která je nákazou přenosnou na člověka a vážnou zdravotní komplikací. Státem hrazený monitoring při honech ani výkup uhynulých zajíců pro došetření na tularemii se už neprovádí, takže nákazová situace v honitbách, kde se zajíc loví není aktuálně známá. Existuje možnost si vzorky barvy ze střelených zajíců, případně uhynulé zajíce nechat na vlastní náklady vyšetřit v SVÚ Jihlava. Znalost nákazové situace uživatelem honitby je důležitou podmínkou správného hospodaření se zvěří a jestliže zvěřinu dáváte do oběhu např. formou tomboly nebo podílů je důležité pozitivní kusy z této distribuce vyloučit.
Na závěr bych ještě zmínil podmínky léčebného podávání antiparazitárních přípravků spárkaté zvěři. Pro podávání léčiv platí už několik let stejné podmínky, tedy odčervení nelze provádět preventivně a o možnost podání je potřeba požádat KV. Antiparazitární přípravky bude v roce 2024 možné použít pouze v termínu od 29. 1. do 18. 2. 2024. Krmivo s léčivem je potřeba zabezpečit způsobem, aby se k němu nedostala divoká prasata.
Hepatitida E
Na závěr bych ještě zmínil jedno onemocnění, o kterém se nejen mezi mysliveckou veřejností začalo dost debatovat. Virová hepatitida E (hovorově žloutenka E) je závažnou infekcí u lidí a není překvapivé, že tato problematika zajímá i ČMMJ. Výskyt HEV v ČR se pohybuje v posledních 10 letech v řádu stovek případů ročně (200-400 osob) a má i přes mírné výkyvy v jednotlivých letech spíše rostoucí trend. Počet případů je podhodnocen kvůli faktu, že HEV někdy může u člověka probíhat pouze asymptomaticky jen se vzestupem hodnot jaterních enzymů. Tyto případy se tak do oficiálních statistik vůbec nedostanou. Onemocnění se přenáší fekálně-orální cestou a vyznačuje se poměrně dlouhou inkubační dobou v rozmezí 2–8 týdnů. Dlouhodobý je i průběh onemocnění s rekonvalescencí, kdy akutní hepatitida E většinou odezní až po 6–7 týdnech.
Zdrojem infekce pro člověka je v zemích s horší kvalitou pitné vody hlavně pití kontaminované vody (pozor při cestování!), ale v našich podmínkách je zdrojem spíše konzumace produktů ze zabijaček a zvěřiny prasete divokého a zvěře jelení. U postižených kusů zvěře nejsou viditelné žádné klinické příznaky a tak k nákaze může snadno dojít i přímým kontaktem s uloveným zvířetem, zejména při jeho vyvrhováním. Virus je obtížně detekovatelný v potravinách, a tak je i tato možnost průkazu pro široké potřeby praxe spíše nereálná. Očkování proti HEV v Evropě zatím není dostupné, a proto je nejdůležitější ochranou před nákazou prevence. Tou je myšleno dodržování správné hygieny při manipulaci se zvěřinou od ulovení až po kuchyňské zpracování. Při manipulaci s ulovenou zvěří je vhodné používat jednorázové latexové rukavice, případná vzniklá poranění omýt a ošetřit. V rámci kuchyňských úprav zajistit řádné tepelné ošetření syrového masa a vnitřností a zabránit kontaktu kuchyňských pomůcek používaných při zpracování syrových produktů s již hotovými pokrmy. Všechny nástroje používané při porcování a úpravě syrového masa či vnitřností důkladně umýt. Konzumace vepřového a kančího masa (játra, svalovina) je nejrizikovější, a tak doporučuji konzumovat pouze dostatečně tepelně opracované výrobky.
Chtěl bych zdůraznit, že nejde o nákazu, která by měla vyvolávat mezi myslivci nepřiměřenou paniku, ale je nutno si uvědomit že prevence nakažení je velmi důležitá nejen u této infekce. Podle výsledků humánních lékařů z ČR i okolních zemí byl prokázáno že myslivci, veterináři a řezníci patří do rizikových skupin, u kterých je výskyt HEV větší, než je průměr populace. Tento fakt logicky souvisí s tím, že se tyto skupiny potkávají se zdrojem infekce nejčastěji. K této informaci o HEV ještě pro zájemce přikládám informační leták vydaný aktuálně Státním zdravotním ústavem (SZÚ).
Za KVS i mou osobu vám všem do nového roku 2024 přeji abyste navzdory všem pokynům, nákazovým rizikům a politickým alotriím kolem novely zákona o myslivosti zůstali zdraví, optimističtí a našli si dostatek volného času a mohli se naplno věnovat svému koníčku. Jděte naproti zážitkům a loveckým úspěchům.
Jednatelům OMS v okresech a panu Ing. Bartošovi z krajského úřadu předem děkuji za sdílení této informace s myslivci a pracovníky státní správy na ORP.
Těším se na spolupráci a prohlašuji Myslivosti zdar.
MVDr. Pavel Brávek
vedoucí oddělení ochrany zdraví zvířat
Krajská veterinární správa SVS pro Kraj Vysočina
Rantířovská 22, 586 01 Jihlava
T: +420 567 570 244
M: +420 724 342 321