Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti a Česká zemědělská univerzita v Praze
Přesto, že se populace zajíce polního nachází v rámci České republiky dlouhodobě na nízkých hodnotách, najdeme zde i honitby, ve kterých se zajícům myslivci intenzivně věnují a populace na jejich činnost, spojenou především s úpravami prostředí, reagovala v minulých letech pozvolným vzestupem. Jak se však nyní ukazuje, zajíci mohou čelit i další, zcela nové hrozbě, kterou představuje šíření rekombinantního viru myxomatózy. Myxomatóza je známa jako mimořádně agresivní choroba, která dokáže zcela limitovat populace králíka divokého a působí komplikace i v chovech králíka domácího. Přirozeně rekombinantní virus myxomatózy, který se adaptoval na zajíce, je však poměrně nepříjemnou novinkou. K prvnímu potvrzení tohoto kmene viru myxomatózy (ha-MYXV) došlo v roce 2018 u zajíce iberského v Portugalsku. Následně byl virus ha-MYXV potvrzen v roce 2024 na hranicích Německa a Nizozemska, konkrétně v části Vestfálska. Další, nynější zprávy o šíření, pocházejí z oblasti dolního Rakouska a z příhraničních oblastí, ze kterých může docházet k šíření na území České republiky. Z těchto českých honiteb nyní přicházejí znepokojivé zprávy o úhynech zajíců s příznaky, které se nápadně podobají projevům viru myxomatózy u zajíců.
Virus myxomatózy se u zajíců projevuje typickými otoky v oblasti očí, uší, pysku a nosu. Kůže je zduřelá a zanícená i na pohlavních orgánech a končetinách. Vznikají uzlovité kožní léze tzv. myxomy. Na kůži a sliznicích se tvoří krusta, puchýřky a strupy, což je patrné z níže přiložené fotografie, pořízené kolegy z Německa, kteří šíření virové nákazy dokumentují (Fischer et al. 2024). Celá publikace je dostupná na následujícím odkazu: https://wwwnc.cdc.gov/eid/article/31/8/24-1969_article.
Pokud se i v Českých podmínkách potvrdí, že se jedná o kmen ha-MYXV viru myxomatózy, lze očekávat intenzivní průběh nemoci zejména v lokalitách se silnou zaječí populací. O intenzitě šíření svědčí i data, dostupná z Německa, kde bylo v rámci první zveřejněné publikace testováno 104 zajíců a myxomatóza byla potvrzena u všech testovaných jedinců. Onemocnění se šíří především krev sajícím hmyzem (komáři), ale i přímým kontaktem mezi zvířaty či nepřímo kontaminovanými předměty. Panuje tedy předpoklad rapidního šíření viru v populaci zajíců i s možnosti zavlečení patogenu do nových oblastí lidskými aktivitami. To se potvrdilo při skokovém šíření z místa původního výskytu na Pyrenejském poloostrově do Střední Evropy.
V případě podezření na šíření viru myxomatózy (klinický nález, zvýšené úhyny) v nové oblasti (honitbě) je žádoucí kadávery uhynulých zajíců zaslat na laboratorní vyšetření nejbližší krajské veterinární správě, která zajistí vyšetření na tularemii, brucelózu a na myxomatózu. Vyšetření probíhá zdarma v rámci státního veterinárního dozoru, avšak je nutné informovat místně příslušnou krajskou veterinární správu o úhynech a zajistit dopravu kadáverů na pracoviště KVS. Seznam KVS i s kontakty je uveden na následujícím odkazu: https://www.statnisprava.cz/rstsp/ciselniky.nsf/i/d0135. Výsledky prvních testovaných jedicnů budou dostupné pravděpodobně v termínu do konce měsíce srpna 2025. V případě pozitivního výsledku na myxomatózu je v dané oblasti (honitbě) nutné všechny nalezené uhynulé zajíce neškodně odstranit, nejlépe dostatečně hlubokým zakopáním.
SVS zároveň doporučuje chovatelům domácích králíků očkování proti myxomatóze.
Ing. Jan Cukor, Ph.D., Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti a Česká zemědělská univerzita v Praze
Prof. RNDr. Jakub Hruška, CSc., Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.
MVDr. Petr Václavek, Ph.D., Státní veterinární ústav Jihlava
MVDr. Katarína Juhásová, Státní veterinární správa ČR
Krajská veterinární správa SVS pro Kraj Vysočina
Minulý týden jsme byli informováni, že v honitbách v Jihomoravského kraje dochází ke zvýšeným úhynům zajíců polních. Laboratorní vyšetření potvrdilo virus myxomatózy. Myxomatóza se dlouhodobě vyskytuje u králíků (domácích i divokých), ale v tomto případě jde o mutaci viru přenosnou i na zajíce, která má svůj původ na Pyrenejském poloostrově odkud se od roku 2018 šíří po Evropě. Šíření nemoci v populaci volně žijících zajíců nelze úplně zabránit, ale lze dělat některá opatření, jak šíření zpomalit.
Jedním z prvních příznaků myxomatózy jsou zarudlé oči a pak se objevují typické otoky v oblasti v oblasti hlavy – nejčastěji oči (nejprve otoky víček, později pozorovány i hnisavé záněty a oslepnutí) a báze slechů. Kůže je zduřelá, zanícená a u starších infekcí v podkoží vznikají uzlovité tuhé kožní léze tzv. myxomy, které mohou být následně infikovány baktériemi a vytváří se strupy (nejlépe viditelné opět na hlavě). Podobné změny lze najít i na pohlavních orgánech případně končetinách. Rychlost šíření viru ani jeho úmrtnost zatím nelze u zajíců přesně stanovit. V nových lokalitách by mohla dosahovat 50 do 90 %, takže nákazu byste v honitbě, kde jsou pravidelně zajíci neměli přehlédnout. Můžeme jen doufat, že u nás tento kmen myxomatózy nebude až ta strašně zhoubný a postupně si proti němu zajíci vytvoří přirozenou odolnost. Protože je myxomatóza hlavně vektorální nákazou šířenou bodavým hmyzem (hlavně komáry muňkami) je nezbytné chodit pravidelně do honitby a včas likvidovat nalezené uhynulé kusy (svoz do asanačního podniku, minimálně dostatečně hluboké zakopání). V honitbě ponechané kadávery (i umístěné na újeď) jsou totiž zdrojem viru pro hmyz, který pak virus následně přenáší na zdravé zajíce.
Nyní je pro SVS důležité sledovat případné šíření nemoci na území ČR, a to nelze provádět bez laboratorního došetřování podezřelých zajíců. V případě podezření na zvýšené úhyny v populaci zajíců v nové lokalitě (katastru)i by měla být o této situaci informována KVS, která podle svého uvážení zajistí potřebná laboratorní vyšetření a také je i zaplatí. Zvláště důležité je vyšetřovat první nemocné nebo uhynulé kusy v lokalitách, kde se nemoc zatím nevyskytla. Tam zatím patří i Kraj Vysočina, i když dnes byl z okresu Žďár nad Sázavou dodán podezřelý zajíc k vyšetření.
Tímto vás tedy žádám o spolupráci při zajištění vzorků na vyšetření. Nejde o nákazu přenosnou na člověka ani na masožravce (např. lovecké psy), takže při manipulaci s podezřelými zajíci dodržujte běžné zásady hygieny a vzorky řádně zabalte. Odevzdávat vzorky je možné na pracovištích KVS nebo přímo v SVÚ Jihlava. Žádanku na vyšetření vyplní příslušný inspektor KVS podle údajů, které mu sdělíte. Jelikož nás zajímá přesná lokace uvádějte GPS místa nálezu. Laboratorní vyšetření uhradíme, ale zatím nelze za dodané zajíce vyplácet nálezné. Stále platí, že znalost nákazové situace v honitbě je povinností každého uživatele.
Děkuji za spolupráci a Myslivosti zdar!
MVDr. Pavel Brávek
vedoucí oddělení ochrany zdraví zvířat
Krajská veterinární správa SVS pro Kraj Vysočina
Rantířovská 22, 586 01 Jihlava
T: +420 567 570 244
M: +420 724 342 321